Žichovice
ObecŽichovice
rozšířené vyhledávání

Hrad Prácheň

Hrad Prácheň

Gotický hrad Bavorů ze Strakonic z doby po r. 1315 (v tomto roce darován Bavorovi III. J. Lucemburským) vznikl na místě župního hradu založeného již v 10. st (dřevěný s hliněnými valy).

V 11. a 12. st. byl odtud spravován Prácheňský kraj (1045–1268), jako kasteláni zde měli působit předci Rožmberků – Vítek z Prčic (r. 1184) a Šternberků – Diviš z Divišova (r. 1220), v dalším století přenesena správa do Horažďovic a později do Písku. Hrad Bavorů, přestavěný ještě Půtou Švihovským, je od r. 1558 uváděn jako pustý, dochovány mohutné zbytky věží, hradeb a čtyř flankovacích bašt. Kostelík sv. Klimenta původně z konce 13. st. (na místě starého dřevěného vůbec devátou křesťanskou stavbou u nás), novogoticky upraven r. 1859, opravován 1938–40. Národní přírodní rezervace (27ha) přirozeného smíšeného lesa (lípa, javor, borovice), v podrostu vstavače, lilie zlatohlávka a kruštík. Byl odtud plaven jeden ze zákl. kamenů Národního divadla.

Pracheň, n. starožitný hrad u Horaždovic, který soudíc s posvěcení kostela sv. Klimentu, pochází z pradávných dob. V letech 1184–1164 sídleli tu knížecí a královští popravce, ale potom opuštěn kromě faráře, který zůstal při kostele. Král Jan daroval horu P. Bavorovi ze Strakonic (1351), kterýž (aneb bratr Vilém) tu nový kamenný hrad vyzdvihl, ponechav okolí kostela mimo ohradu. Hrad ten drželi z téhož rodu Vilém (+ c. 1350), Bavor (1364–1386)a v l. 1394–1404 Breněk (mezi tím 1389 Zdeněk z Rožmitála). Páni Hradečtí tu nesídlívali a pozdější držitelé panství bydleli v Horažďovicích. A tak hrad v 15 st. opuštěn po druhé. Na hradě Práchni sídleli purkrabě 1184 Vítek, 1220–1222 Diviš a 1. 1264 Purkart. Moc jejich vztahovala se nad děkanstvím Prachenskému a Bozenskem, pokud nepatřilo ke Kamýku. Po opuštění Prachně darován soud krajský Vyšehradské kapitole, později byl týž soud v Sušici a proto slove kraj i Sušickým. V příčině berní bylo spojeno s P. i Netolicko od davných dob a p. v nejširším smyslu vztahovalo se pak od Příbramě až k jižnímu konci Čech (již 1276). L. 1361 vysazena poprava pro týž kraj na hradě Karlšperce, kromě toho ji vykonávali někteří páni a popravce od krále ustanovovaní. Při rozdělení Bechyňska v 18. st. přidán k podílu Budějovskému jižní cíp P., které pak přes to patřilo ještě k největším krajům. Název P. udržel se až do r. 1850. Děkanství P. neb kraj děkana P. obsahovalo ve 14. a 15. st. fary a kostely: Pracheň, Horažďovice, Hoštice, Katovice, Jepici, Strakonice, Zborovice, Volenice, Nezamyslice, Bukovník, Žíhobce, Strašín, Kašperské hory, Nové město Rajský, Dlouhou ves, Albrechtice, Sušici, Svojšice, Vilhartice, Petrovice, Kolínec, Zbynice, Vzdouň, Mlazov, Zavlekov, Těchonice, Kvasenovice, Hradešice, Budětice, Záboří a Větší Bor. V téže rozsáhlosti objevuje se dkěnaství P. také r. 1574 a udrželo se, jak se zdá, až do zřízení vikariatů.

Staveništěm pro prácheňský hrad se stalo místo někdejšího přemyslovského hradiště na temeni výrazného kopce u Horažďovic. Rozsáhlý trojdílý areál má severojižní orientaci. Malé předhradí na jihu, chráněné valem a příkopem, zřejmě postrádalo zástavbu a mělo čistě obranný charakter. Rozlehlý prostor vlastního hradu, téměř obdélníkového půdorysu, tvoří jeho střední část. V jeho čele stál okrouhlý bergfrit, při jehož patě bývala dnes již zcela zaniklá vstupní brána. K oběma delším stranám jádra přiléhaly palácové budovy, které ještě zřejmě typologicky navazují na palácové stavby hradů posledních Přemyslovců. Odolnost vnější strany východního paláce výrazně zvyšují čtyři malé byšty – dvě hranolové a dvě polookrouhlé. Zda je tento velmi progresivní obranný prvek reminiscencí na období importu hradů kastelového typu do Čech (první polovina 13. století), či zda je pozdějšího původu, nelze za současného stavu znalostí o hradu rozhodnout. Ani zástavbu zadní části hradu, obdobně rozsahem obdobně malé jako předhradí, přesně neznáme. Zřejmě ji tvořila věž a budovy sloužící hospodářským účelům nebo nehnutě stojí na lukách a na koho upře svůj pohled toho potká pohroma.

Současnost

Z hradu se do dnešní doby dochovaly zejména výrazné pozůstatky hradeb jádra, paláců, bašt a základy bergfritu. Polygonální prostora v nejsevernější části západního paláce není původní – jedná se o pozůstatky pozdější poustevnické kaple.

Vzdálenost od Žichovic

Po silnici do Horažďovic, odtud směr Velké Hydčice, cca 14 km. Mnohem kratší vzdálenost  k hradu Prácheň je ovšem po cyklostezce kolem Otavy, směr Velké Hydčice, cca 7 km. Anebo vlakem do Velkých Hydčic (pouze jedna stanice, doba jízdy 4 minuty), který také lemuje řeku Otavu a z V. Hydčic pěšky, cca 2 km.

Datum vložení: 22. 5. 2021 18:39
Datum poslední aktualizace: 22. 5. 2021 22:16
Autor:

Obec

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16
1
17 18 19 20
21 22 23 24 25
1
26 27
28 29 30 1 2 3 4
1

Informace od nás

Smart info

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím SMS a e-mailů

Více o službě

Chci se zaregistrovat

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:

Aktuální počasí

<<
>>
zítra, neděle 27. 11. 2022
slabý déšť 6 °C 2 °C
slabý déšť, slabý východní vítr
vítrV, 4.21m/s
tlak1012hPa
vlhkost88%
srážky0.16mm

Svátek

Svátek má Xenie

Zítra má svátek René

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Mezinárodní den nekupování ničeho