Žichovice – když staré fotky začnou mluvit – díl třetí. Aktualizováno!

Paradoxně nejvíce ohlasů i materiálů máme od lidí, kteří již v Žichovicích nežijí, ale mají k naší obci vztah prostřednictvím svých rodičů a prarodičů. V dnešním díle mám pro vás připravenou zatím nestarší fotografii Žichovického zámku a také pár snímků, u kterých bychom uvítali pomoc při upřesnění místa a roku, kde byly fotografie pořízené.

Hned na úvodní fotografii v perexu tohoto článku všichni s jistotou poznáte trochu netradiční pohled na část Žichovického zámku. Fotografie je nedatovaná, ale vzhledem k tomu, že jsem jí obdržel od pana Nováka spolu s podobnými snímky, které datované jsou, domívám se, že jde o zimu roku 1946 nebo 1947.

V úvodu článku jsem sliboval nejstarší dochovaný snímek našeho zámku a i u této fotografie bychom uvítali pomoc našich čtenářů pamětníků. Zatím co u prvního snímku víme naprosto přesně i den kdy byl pořízen o druhé fotografii, která by podle své nízké kvality mohla pocházet ještě z předválečného období vám toho moc nepovím. Na prvním jasnějším snímku z 19. července 1945 si povšimněte stromků nacházejích se vedle přístavby, která byla v pozdějších letech odstraněna.

Na tmavém nedatovaném snímku s dvěma postavami v popředí je stromek jenom jeden (přímo nad hlavou pána s vestičkou) a celkem jistě nesahá až do úrovně okna p rvním podlaží. To by nasvědčovalo tomu, že tmavší snímek byl pořízen někdy těsně před rokem 1940. Mimochodem klukovi na zmiňované fotografii pokud ještě běhá po světe, by v tom případě mohlo být cca. 75 let.

A když už se motáme v těsném okolí Žichovického zámku, rád bych se s vámi podělil i o pro mě zcela novou fotografii, pořízenou tentokrát z věže zámku. Krásně je vidět část areálu bývalé mlékarny resp. pivovaru, starý obecní úřad, dnes již neexistující chalupu Maršíků.

A abychom měli zámek kompletní mám zde ještě poslední dvě fotky s tematikou našeho zámku. Jedna pochází z roku 1946, jednu (na které je zachycen čilý budovatelský ruch) se nám zatím nepodařilo zařadit do konkrétního časového období.

Z historických fotek však já osobně považuji za zajímavější snímky, na kterých jsou kromě budov a krajinek zachycení i lidé. Téměř vždy se totiž ozve nějaký náš čtenář, který na dávno zapomenutých fotografiích pozná své předky. Tentokrát jsem si pro vás připravil opravdovou lahůdku. Fotografie je z největší pravděpodobností z dožinek (alespoň tomu nasvědčuje rozvinutý transparent v pozadí). Tak schválně kolik dnešních babiček a dědečků poznáte mezi dětmi v popředí?

Trochu z jiného soudku je fotografie sedících kluků na břehu Nezdického potoka. Teměř stoprocentně se na nás v gumáčkách směje malý Borek Stádník, jméno druhého klučiny doplníme v průběhu několika dní. Podle informací paní Stádníkové je druhým klukem na fotografii Jaroslav Vejvoda syn pana Vejvody, který před 40 lety vlastnil pekárnu v domě č.p. 56. (aktualizováno 17. 4. 2009)

Z roku 1946 pochází i další snímek, který by podle informací pana Jiřího Nováka, který nám snímek poskytnul rovněž, měl pocházet ze Žichovic. Fotografie je na rozdíl od ostatních výjimečně kvalitní, takže identifikace osob na snímku by měla být poměrně snadná.

Ještě starší je snímek, který neznámý fotograf pořídil 21. srpna 1944 při jízdě vlakem z Horažďovic do Sušice. Lidi stárnou, stromy rostou pouze pohled na hrad Rabí zůstává pořád stejně malebný.

Na úplný závěr dnešního článku si vám dovoluji nabídnout ještě jeden snímeček ze stavby kruhové pece pocházející z archivu rodiny Klementů. Podotýkám, že to byla vůbec poslední kruhová pec postavená v tehdejším Československu. Snímek je starý více než 80 let.

Jako hádanku na závěr si dovolím nabídnout tento snímek. Je nebo není na fotce známé stavení Barborka? Popravdě řečeno, sám na tuto otázku v tuto chvíli neznám odpověď, přesto, že stěny mého rodinného domku od současné Barborky dělí pouhých 40cm. Doplnění – Barborka na fotografii skutečně není, přesto by měla fotografie pocházet ze Žichovic nebo jejich blízkého okolí. Při identifikaci se tedy zřejmě neobejdeme bez pomoci čtenářů. (Aktualizace 24. 4. 2009) Ozval se nám Ing. František Reindl, který na fotografii poznal zahradnictví p.Ludvíka Kováře, který zřejmě hraje na harmoniku. Druhá paní zprava je jeho manželka. Za rychlou reakci děkujeme.

První dva díly seriálu „Když staré fotky začnou mluvit“ najdete tady. Všechny fotky z dnešního i předchozích článků najdete jako obvykle v naší fotogalerii.

Pro zvětšení klikni na obrázky