Zámek

Žichovický zámek je dvoukřídlá budova s fasádami zdobenými obdélnými renesančními sgrafity. Starší je křídlo severní, které svou východní, nižší částí pohltilo starší tvrz Jana Kavky z Říčan. Jinak dvoupatrová obdélná budova je kryta vysokou sedlovou střechou s renesačním štítem na západní straně. Okna jsou – stejně jako v případě křídla západního – obdélná jednoduchá i zdvojená v jednoduchých rámech. Na jižní, nádvorní straně severního křídla se dochovaly barokní sluneční hodiny. Západní křídlo, menší obdélná budova, se ke křídlu severnímu připojuje pouze svým severovýchodním nárožím. Je to rovněž dvoupatrová budova s vysokou sedlovou střechou a renesančními štíty nad oběma kratšími průčelími. Ve východní části vybíhá ze střechy západního křídla hranolová schodišťová věž s hodinami, zakončená stanovou stříškou. K zámku přiléhá na severu a západě menší park.

Po zániku staré tvrze v Žichovicích žádné panské sídlo téměř dvě sta let nebylo. Novou tvrz zde postavil až Jan Kavka Říčanský z Říčan, který r. 1563 koupil Žichovice spolu s několika dalšími obcemi a vytvořil z nich samostatný statek. Poprvé je nová tvrz písemně doložena r. 1577. R. 1603 žichovický statek koupil Jindřich Libštejnský z Kolovrat, který tvrz přestavěl na renesanční zámek. Poté, co Jindřichův syn František zemřel r. 1650 bezdětný, přešel veškerý jeho majetek na příbuzné. Žichovice získala jeho matka Alžběta z Lobkovic, která před svou smrtí (1663) statek odkázala Albrechtu Vilémovi Krakovskému z Kolovrat. Albrecht Vilém (zemř. 1689) nechal v r. 1680 na zámku vybudovat raně barokní kapli sv. Františka. Jeho syn Jan František zadlužil žichovický statek natolik, že byl r. 1707 donucen prodat jej pasovskému biskupovi hraběti Janu Filipovi z Lamberka. Ten pak r. 1716 Žichovice zahrnul do nově vzniklého lamberskému fideikomisu, k němuž náležely až do konfiskace r. 1948. Stavební úpravy objektu v 18. století za Lamberků nebyly nijak zásadní. Ve druhé polovině 20. století sloužil místní zámek bytovým účelům a jako domov důchodců; v nedávné době pak byl opraven a dnes slouží potřebám obce.

V současné době je celý zámek předělán na obecní byty. Je zde také školní družina.
Místnosti v přízemí severního křídla mají valené klenby s výsečemi, v patře se dochoval velký sál s bohatou štukovou výzdobou  tzv. "Bílý sál" a raně barokní kaple sv. Františka z r. 1680. V západním  křídle sál s lunetovou valenou klenbou (tzv. Modrý sál). Nízký přístavek skrývá pozdně gotickou plastiku narození Páně, která sem byla přemístěna z hradní kaple na Rabí.
Zámek i zámecká zahrada jsou obehnány vysokou kamennou zdí s kovanými vraty.