Mystifikace Karla Štěpána Lamberka pokračují aneb Jak se snadno stát šlechticem.

06.05.2012, 23:12, Miloslav Sova

Karel Lamberk, reprofoto z jeho knihy Kněžna Káča a Lamberkové v ČecháchNová expozice rodu Lambergů v Žihobcích nebo občanské sdružení Lamberská stezka, jehož hlavní náplní je prezentace našeho kraje a rozvoj turistického ruchu jsou velice chvályhodné počiny, mají však jednu malou vadu na kráse. Jejich činnost je dost úzce spjata s „údajným šlechticem“ a přímým potomkem slavného rodu panem Karlem Štěpánem Lamberkem. Archivní materiály a genealogická rešerše odhalují skutečnost, že Karel Štěpán Lamberk si svůj šlechtický původ z neznámých důvodů poněkud „přibarvil“, historikové by asi použili přesnější výraz „vymyslel“.


Tento článek nevyjadřuje oficiální stanovisko obce Žichovice. Je to článek informativního charakteru, který jsem zveřejnil po zralé úvaze, ve spolupráci s historikem Mgr. Jiřím Novákem. Jako majitel domény zichovice.cz a administrátor těchto stránek jsem přesvědčen, že informace uvedené v článku jsou ověřené a doložitelné.

 

V části knihy Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách najdeme také písemnosti a rodné listy, které mají dokazovat šlechtický původ Karla Štěpána Lamberka, bohužel se jedná o falzifikáty a poupravené listiny, které zmátly nejen laiky, ale na nějaký čas i některé naše historiky. Co Karla Štěpána Lamberka vedlo k tomu, aby falšoval svůj šlechtický původ? Majetkový prospěch to rozhodně nebyl, protože jeho „údajní předkové“ o majetek přišli v důsledku nerovného sňatku již v 19. století. Účelem následujícího článku a kopií dokumentů rozhodně není zesměšňovat či jinak poškozovat pana Karla Štěpána Lamberka (on už se však o to asi postaral sám), který „svým způsobem“ přispěl k propagaci našeho regionu, ani nějak kritizovat práci občanského sdružení Lamberská stezka. Je však velmi důležité, abychom se jednou pro vždy oprostili od historických lží a polopravd.

Karel Lamberk druhý zleva, převzato z www.lamberskastezka.cz

 Karel Lamberk druhý zleva, převzato z www.lamberskastezka.cz

Není důležité zda má někdo „modrou krev“ nebo zda jeho předkové byli zedníci, krejčí a úřednice, ale důležité je, jaký život žijeme a jak dokážeme zhodnotit své zkušenosti a dovednosti nejen pro svůj prospěch, ale také pro blaho všech ostatních. Propagovat zdejší kraj a zpřístupňovat historii našich předků je možné i bez šlechtických titulů a to by si měl uvědomit především Karel Štěpán Lamberk – věk už má na to dostatečný.

 

V následujících řádcích vám proto nabízím příspěvek historika Mgr. Jiřího Nováka a v nejbližších dnech bude následovat  i podrobný historický rozbor (článek vyšel ve Vlastivědném sborníku Muzea Šumavy VII, 2011) s odkazem na další odborný článek historika Mgr. Jiřího Vichty.

 

Kauza Lamberk


Pošumavská krajina patří k jedněm z nejmalebnějších koutů naší země. Učarovala i kardinálu Janu Filipovi z Lamberga, který zde na počátku 18. století koupil panství Žihobce, Žichovice a Rabí. Rod Lambergů učinil později ze svých českých statků fideikomisní panství a trvale se zapsal svou více než třísetletou vládou do podoby zdejšího kraje. Nejživější je vzpomínka na Gustava Jáchyma (1812-1862) a jeho lásku k neurozené dceři šafáře Kateřině Hrádkové, později přezdívané Kněžna Káča. Ze stavovsky nerovného (a částečně i předmanželského) vztahu se narodilo několik dětí, které ovšem neměly nárok na majetek po svém otci. Panství přešlo do rukou jiné linie rozvětveného rodu. Konec Lambergů v Pošumaví se spojen s koncem aristokracie a jejího majetku v celém Československu.

 

Bylo proto překvapením, když se na počátku 90. letech 20. století v kraji objevil Karel Štěpán Lamberk s tvrzením, že je prapravnukem známého Gustava Jáchyma. Umně dokázal zmanipulovat mínění místních a na svou podporu dokonce sepsal a roku 2003 vydal knihu Kněžna Káča a Lamberkové v Čechách, v kterém přetiskl povídku Františka Procházky o osudech zmiňované velké lásky. V knize také zveřejnil zfalšované rodné listy své a svých předků, které měly původně dokázat jeho příslušnost ke šlechtickému rodu, ve skutečnosti ale ukázaly rafinovanost a kalkul jeho jednání. Přestože na vymyšlený původ Karla Lamberka upozorňoval již Zdeněk Papeš, předseda spolku Pražský Sušičan, angažoval se falešný potomek stále jako zástupce šlechtického rodu se snahou nechat pohřbít do rodinné hrobky Lambergů v Nezamyslicích i svého otce – „pouhého“ nemanželského syna Štěpánky Lamberkové.
 

(Vysvětlení: Zfalšování rodných listů spočívá tedy v tom, že Karel Štěpán Lamberk ml.1 vypustil ze svého rodokmenu nemanželské narození svého otce Karla Štěpána (1911) a za rodiče mu připsal jeho prarodiče – zedníka Štěpána Lamberka (1865), u kterého tudíž posunul datum narození o 20 let, a Marii Dražujovou, která se ve skutečnosti jmenovala Eleonora. Díky tomu pak mohl svého skutečného pradědu Štěpána (1865) udělat synem Gustava Eduarda Emila, který byl skutečně synem Gustava Jáchyma, ale o jeho potomcích, měl-li nějaké, není nic známo.)
 

 Skutečný záznam z matriky o narození otce současného Karla Štěpána Lamberka
Na čas zmátlo počínání Karla Lamberka i odborníky, ale studiem v archivech se podařilo prokázat jeho skutečný původ (odkazuji především na článek Jiřího Vichty v Archivním časopise 2/2010 a na článek svůj ve Vlastivědném sborníku Muzea Šumavy VII, 2011). Před i po vydání těchto příspěvků avizoval několikrát Karel Lamberk svůj ústup z veřejného života. Vždy se ale jednalo o zastírací manévr.

 
 

Záznam z matriky o narození otce současného Karla Štěpána Lamberka
Vehementně se angažoval například v občanském sdružení Lamberská stezka, kde jeho lžím uvěřili starostové několika obcí, předseda sdružení Jan Kavale, ale bohužel i profesionální historici Luboš Smolík a Vladimír Horpeniak. Ke „svému předkovi“ Gustavu Jáchymovi se totiž otevřeně Karel Lamberk opět přihlásil při slavnostním otevření Muzea Lamberské stezky v Žihobcích 1. května tohoto roku před kamerami České televize. Mystifikace à la Karel Lamberk pokračuje. Na jak dlouho?


Mgr. Jiří Novák - historik

Zdroje: SOA Praha

pokračování příště .......

 
 

Související články

 

Žichovice - když staré fotky začnou mluvit – díl čtvrtý. (Aktualizováno)

Jsou to již téměř dva roky, co jsem naposledy publikoval na stránkách tohoto serveru článek, věnující se historii naší obce – přesněji historii zachycené na starých fotografiích. Postupem času se mi podařilo nashromáždit cca. 60 fotografií z let 1929 až 1969 a to především z archivu paní Stádníkové, paní Černé a z rodinného archivu rodiny Klementů.

 

Žichovice - když staré fotky začnou mluvit – díl druhý.

Jedna z podob Žichovického zámku ...Už ve chvíli kdy jsem psal první článek na téma „žichovická historie ve fotografiích“ jsem tušil, že z jednoho článku nakonec bude celý seriál. Během podzimu se mi podařilo shromáždit dalších cca. 40 fotografií a mile mě překvapila i reakce paní Jany Černé z Prahy, která mě hned po přečtení článku kontaktovala a do e-mailu přiložila pár hezkých snímků. Velmi cenné fotografie mi i s podrobným výkladem poskytla známá žichovická rodačka paní Marie Černá.

 

Žichovice - když staré fotky začnou mluvit – díl třetí. (AKTUALIZOVÁNO!)

Netradiční pohled na Žichovický zámekLetošní dlouhá zima nám snad konečně dala zbohem a nám se podařilo konečně nasbírat dostatečný počet historických snímků, abychom mohli pokračovat v našem seriálu. Paradoxně nejvíce ohlasů i materiálů máme od lidí, kteří již v Žichovicích nežijí, ale mají k naší obci vztah prostřednictvím svých rodičů a prarodičů. V dnešním díle mám pro vás připravenou zatím nestarší fotografii Žichovického zámku a také pár snímků, u kterých bychom uvítali pomoc při upřesnění místa a roku, kde byly fotografie pořízené.

 

Žichovice – hospoda panská, zápis z gruntovních knih.

Tak kde vlastně sídlila hospoda na panské? Bylo to zde?

V gruntovní knize obce Žichovice je uveden zápis o „krčmě Žichovské“, které později bylo přiděleno číslo popisné 10. Tato hospoda podle starých knih gruntovních patřila v roce 1674 jistému Adamovi Vokatému, který na hospodě po mnoho let pozůstával a ke stáru ji postoupil synu svému Jakubovi.

 

Žichovice na starých mapách

Císařské otiskyZhruba před měsícem se na mě obrátil pan Michael Švec příležitostný publicista a velký nadšenec věnující se studiu starých dokumentů s žádostí o spolupráci při propagaci stránek věnujících se méně známým koutům naší části Šumavy. Při té příležitosti jsem od něj dostal tip na opravdu zajímavé historické vojenské mapy v kterých samozřejmě nechybí ani naše obec Žichovice (centrum na tu dobu významného žichovického panství).

 

Historické pohlednice Žichovic

Pohlednice Žichovic 1920-1930Je to již několik měsíců co mě oslovil pan Jiří Novák a již podruhé mi poskytnul velmi zajímavé historické materiály, které se tentokrát přímo týkají obce Žichovice

 

Když staré fotky začnou mluvit – Konstantin Krejčí zkoušený podkovář

Kovárna Konstantina KrejčíhoOd posledního dílu našeho seriálu „Když staré fotky začnou mluvit“ už uběhlo několik měsíců a mě se bohužel dlouho nedařilo nashromáždit dostatečný počet historických fotografií pro jeho další pokračování. Ačkoliv historické fotky z oblasti Žichovic vzbudili u čtenářů mimořádný zájem, materiály nás překvapivě zásobují obvykle rodáci, kteří už v Žichovicích nebydlí nebo nadšení sběratelé z blízkého okolí naší obce.

 

Když staré fotky začnou mluvit aneb žichovická historie ve fotografiích

Poznáváte? V tom případě gratulujeme, zřejmě patříte k předválečné generaci :-)Každý z nás alespoň jednou ve svém dětství narazil na krabici či album plné starých zažloutlých rodinných fotografií. Dlouhé hodiny vyzvídal od svých prarodičů na koho nebo na co zrovna kouká, nebo jaké to v té dávné době vlastně bylo. Část žichovické historie asi nenávratně zmizela díky ztracené kronice, ale s pomocí historických fotografií a vyprávění našich starších spoluobčanů je možné ztracenou mozaiku opět začít skládat.

 

Lamberg, nebo Lamberk? Falešný potomek pošumavského rodu.

I když šlechtictví v naší zemi neexistuje již přes 90 let, stále se jedná v lidském povědomí o prestižní záležitost, s kterou je spojována tradice, zodpovědnost, čest a silné morální zásady. Snad i proto je studium šlechty v popředí zájmu současných historiků a je i oblíbeným tématem laických badatelů, ať již v podobě heraldického či genealogického studia. (1)

 

Lamberskou stezkou ze Žichovic do Štýru

Město ŠtýrV lednu 2010 bylo založeno, za účelem záchrany tradic lamberského panství v Pošumaví, občanské sdružení „LAMBERSKÁ STEZKA“. Sdružuje celkem 5 obcí, které historicky a majetkově souvisely s rodem Lamberků.

 
« Zpět


Diskuse: "Mystifikace Karla Štěpána Lamberka pokračují aneb Jak se snadno stát šlechticem."
Datum: Jméno: Komentář:
- Žádné komentáře -
Přidat komentář | Zobrazit všechny komentáře